Metodologie neokeynesiánského makroekonomického modelování: Úvod

Velká část diskuse o současné recesi se v USA točí kolem účinnosti fiskální politiky. Obamova administrativa přišla přitom s konkrétními čísly, která kvantifikovala dopady výdajového balíčku. Ta čísla měla velmi široký interval spolehlivosti a vzápětí se objevily výsledky dalších studií používajících jiné modely, které se snažily přijít s kvantifikací porovnatelných veličin, avšak se zcela odlišnými výsledky. Můžeme tak říci, že spektrum odhadů účinnosti Obamova balíčku je opravdu mimořádně široké a jako základ pro robustní hospodářskou politiku velmi problematické.

Makroekonomičtí skeptici jistě poznamenají, že takové modely jsou k ničemu. Přesto však má podobné modelování svou hodnotu. Ačkoliv výsledky modelů jsou výrazně odlišné, máme díky jejich explicitní formulaci možnost je do detailů rozpitvat a porovnat, abychom zjistili, odkud (z jakých předpokladů) rozdílné výsledky vlastně pocházejí. A následně můžeme vést alespoň jakousi smysluplnou diskusi o tom, který z modelů dává větší smysl.

Protože povědomí o tom, jak takový model vlastně vzniká, je v širších kruzích spíše mlhavé, nebude podle mého na škodu, když se s touto metodologií seznámíme poněkud blíže.

Google a Interest-based advertising

Googlovské reklamní proužky jsem na tento blog přidal ze zvědavosti, abych viděl, jaké reálné proklikovosti lze na takovém blogu dosáhnout. Ze začátku byla proklikovost jakž takž podle očekávání (tak jednou za týden na dobré latté), ale dlouhodobě klesá, takže se nyní dostala do nezajímavých čísel (a nedožene to ani mnohem vyšší návštěvnost).

Navíc Google teď rozesílá maily, které upozorňují na jejich novinky, takzvaný interest-based advertising:

Spotřeba, investice a mezigenerační altruismus

Poslední desetiletí se v USA vyznačovalo nejen výrazným růstem cen nemovitostí, ale i pohyby dalších veličin, které do sebe velmi dobře zapadají (i když samozřejmě nejsou jedinými faktory).

O tom, že politika levných peněz amerického Fedu spolu s dalšími finančními inovacemi umožnila dostupnost hypoték pro mnohem širší část populace, ví dnes každý. Míra vlastnického bydlení vzrostla z dlouhodobě stabilních zhruba 64% až na úroveň 69% [data: U.S. Census Bureau]. Růst poptávky po vlastnickém bydlení se také podstatně spolupodílel na růstu cen nemovitostí, ke kterému rovněž přispíval fakt, že finanční instituce umožnily domácnostem, aby si proti aktivům v podobě domů půjčovaly prostřednictvím spotřebitelských úvěrů.

Nelinearita a keynesiánské modely

Základní keynesiánský model i jeho neokeynesiánské varianty jsou ve své podstatě lineární. To znamená, že dopady změn exogenně modelovaných veličin na veličiny endogenní je stejný, ať už se ekonomika nachází v jakémkoliv stavu.

Takové modely jsou obvykle intepretovány jako aproximace prvního řádu kolem nějakého stacionárního bodu. Pokud ekonomika kolísá v blízkosti tohoto bodu, pak z hladkosti funkcí popisujících chování ekonomiky vyplývá "rozumnost" takové aproximace.

Pokud se ale ekonomika od bodu, okolo kterého byl model (alespoň pomyslně) linerizován, odchýlí příliš, původní aproximace se stává nepřesnou. Možným způsobem, jak tuto nepřesnost odhadnout, je proto aproximovat model okolo jiného bodu, ve kterém se ekonomika právě nachází, a používat nově odhadnuté koeficienty.

Krávy, globální oteplování a zemědělská politika EU

Produkce červeného masa, zejména hovězího, je jedním z významných přispěvatelů ke tvorbě skleníkových plynů. Krávy totiž při trávení trpí nadýmáním a produkují metan.

Greg Mankiw upozorňuje na svém blogu na článek popisující návrhy na zavedení ekologické daně za každou krávu:

Průměrná a mediánová mzda

Český statistický úřad vydal nové pravidelné statistiky o vývoji průměrných mezd. Opět se přitom objevily diskuse o tom, že uvádění průměrné mzdy je irelevantní, protože většina lidí na ni stejně nedosáhne a průměrná mzda vůbec nic nevypovídá o tom, kolik berou chudí a kolik bohatí, přičemž bohatí mohou statistiku průměrné mzdy pořádně vychýlit. A každý přitom operuje slovem medián.

Ukážeme si, že průměrná mzda vypovídá o celkovém rozdělení a zejména o růstu mezd v ekonomice mnohem více, než si kritici myslí. Už nyní přitom prozradím koeficient 0,8, který bude hrát důležitou roli níže. Zároveň si vysvětlíme, proč Český statistický úřad vlastně obvykle uvádí průměrnou mzdu a ne mzdu mediánovou.

Czech Plaza, Chicago

Nemůžu neudělat trochu reklamy. Naše páteční studentské miniakce TGIF jsou tradičně zásobovány pokrmy laděnými do národních jídel příslušících zemi původu někoho ze spolužáků. Minulý pátek došla řada i na mně, a tedy na českou kuchyni.

Ačkoliv jsem se rozhodl vařit vlastní guláš, tím bych 70 lidí nenakrmil. Zbytek tak bylo třeba objednat. Nevím, jestli je to ostuda, ale za ty roky v Chicagu jsme do žádné české restaurace nazavítali (česká jídla si vaříme doma), takže jsem musel vybírat tak trochu naslepo.

University of Chicago a jaderné experimenty

University of Chicago není známá jen díky své katedře ekonomie, ale také díky tomu, že zde proběhla první řízená jaderná reakce na světě. A to přímo uprostřed campusu, na místě, kde se dnes buduje nová knihovna. Výsledkem řady jaderných experimentů (souvisejících například s projektem Manhattan), prováděných zejména ve 40.letech za celkem laxních bezpečnostních opatření, bylo zbytky radioaktivního materiálu a odpadu, přičemž dekontaminace campusu skončila až v roce 1987.

Zajímavé detaily z nukleární historie campusu popisuje článek v univerzitním časopise Chicago Maroon.

Účinnost versus užitečnost

Zastánci šrotovného kritizují Českou republiku za to, že nezavedením šrotovného snižuje účinnost evropských politik a je jen černým pasažérem, majícím prospěch ze šrotovného fungujícího v okolních zemích.

Ano, mají pravdu. Češi skutečně vydělávají na tom, že se v okolních zemích (zejména v Německu) šrotovné zavedlo. Stejně jako Němci vydělávali na tom, že česká vláda nabízela investiční pobídky zahraničním firmám, které mohly vyvážet v Česku vyrobená levnější auta do Německa. Říká se tomu volný obchod.

Antigua

Děkuji všem, kteří se ozvali s radami, na jaký ostrov v Karibiku se vydat.

Nakonec jsme se rozhodli jet na Antiguu. To neznamená, že by se nám vaše doporučení nelíbila - posloužila jako velmi dobrý zdroj tipů. Dlouho jsme váhali nad Panenskými ostrovy a Arubou, nakonec ale mírně převážila Antigua (řízení nalevo nám nevadí, je tam bezpečno, dá se tam něco vidět a našli jsme nabídku na méně rušnou pláž přesně v naší ceně a termínu).

Smířlivý tón Tomáše Sedláčka

O nedávném článku Tomáše Sedláčka, který je filipikou proti formalizaci a matematizaci ekonomie, jsem jsem již dříve sepsal několik poznámek. Na stránkách iHned se současně ozvali i jiní.

Nyní Tomáš Sedláček zřejmě seznal, že výrazně přestřelil, a nasadil mnohem smířlivější tón, kterým se snaží svým kritikům vysvětlit, že to ve skutečnosti myslel mnohem mírněji (kritiky samozřejmě myslím ty, kteří se mu ozvali na iHnedu, pochybuji, že by četl tento blog). Už ani slovo o intelektuálním stop-stavu. Sláva, to je pokrok.

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl druhý - hypotéza efektivních trhů

Tento článek je pokračováním kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů.

V předchozím článku jsme si vysvětlili, kde udělal Pavel Kohout chybu s Lucasovou kritikou. Nyní se podíváme na to, jakým způsobem dezinterpretoval hypotézu efektivních trhů, teorii vyvinutou na konci 60. a začátku 70.let Eugenem Famou.

Na jednu stranu je chybná interpretace hypotézy efektivních trhů více zarážející než v případě Lucasovy kritiky - hypotéza efektivních trhů je mnohem častěji zmiňovaná praktiky ve světě financí. Na druhé straně se při její interpretaci také daleko častěji chybuje, a to dokonce tak často, že závažně zavádějící informace obsahuje i příslušný článek na Wikipedii, kterou jinak považuji za solidní zdroj přehledových informací.

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl první - Lucasova kritika

Tento článek je první částí kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů. Druhá část, týkající se hypotézy efektivních trhů, je k dispozici zde.

Pavel Kohout ve svém článku na Finmagu ukazuje své nepochopení dvou základních příspěvků moderní makroekonomie a financí - Lucasovy kritiky a Famovy hypotézy efektivních trhů. Jedná o nepochopení tak zásadní, přitom u tak klíčových poznatků, že je zapotřebí tuto problematiku objasnit.

Vysvětlování bude v zájmu přesnosti zřejmě poněkud detailní, a proto ho rozdělím do dvou článků. V této části si vyjasníme Lucasovu kritiku, na hypotézu efektivních trhů se dostane příště.

Předně se podívejme, co pod pojmem Lucasova kritika chápe Pavel Kohout.

Těžko uvěřitelná marketingová kampaň

Steve Levitt na Freakonomics blogu píše o "chytré" marketingové kampani, kterou používá výrobce džusů Tropicana - pokud "půjdete na stránky Tropicany a vložíte do nich kód na kartonu, Tropicana vaším jménem vyhradí k ochraně zhruba 10 metrů čtverečních tropického pralesa". Levitt spatřuje chytrost kampaně v tom, že si většina lidí myslí, že vyhrazení a ochrana takové plochy je mnohem dražší, než tomu ve skutečnosti je, a tím lidé přikládají politice Tropicany mnohem vyšší subjektivní hodnotu, než odpovídá nákladům.

Vzestup a pád Citibank

Cena akcií:

1.listopadu 1990 - 1,50 USD 28.srpna 2000 - 58,88 USD 27.února 2009 - 1,50 USD