pondělí 21. června 2010

Stravenky - Lafferova křivka funguje!


V rámci boje za odstranění stravenek se opět dozvídáme, že stravenkový systém zvyšuje výnosy státního rozpočtu. Kdokoliv, kdo něco takového tvrdí, by zároveň měl nahlas volat:

Lafferova křivka funguje!

Tentokrát se restaurační a stravenkové lobby podařilo do Hospodářských novin propašovat článek, který tvrdí:

  1. 0,6 až 1 miliarda korun bude činit úspora státu při zrušení daňového zvýhodnění stravenek
  2. 1,3 miliardy korun je přínos stravenkového systému do státního rozpočtu, zejména z DPH a daní v restauracích
  3. 312 milionů korun je odhadovaný celkový přínos stravenkových systémů pro stát
Z těchto čísel se nikdy nedozvíme, jak byly vlastně vypočteny. Pokud jsou však pravdivé, pak by stát naopak měl rozjet podporu daňově zvýhodněných kupónů na všechno, a to ve velkém. Nejen kupóny na obědy, ale také kupóny na oblečení, na nákup televize, na vstupné na plovárnu, na nákup auta ... počkat, pokusy se šrotovným tu už vlastně byly.

Samozřejmě, ekonomická teorie možnost, že stravenkový systém skutečně vede ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, připouští. Tomuto mechanismu se říká Lafferova křivka - pokud je daňová zátěž příliš vysoká, pak snížení daňové sazby zvýší výkon ekonomiky natolik, že se zvýší i celková vybraná daň.

Bohužel (nebo spíš bohudík) empirická zkušenost ukazuje, že v případě rozvinutých zemí (kam dnes lze řadit i Českou republiku) se státy nacházejí na té správné straně Lafferovy křivky a že pokles daňové sazby povede i ke snížení vybrané daně. Dobrý článek na toto téma nedávno napsali i Mathias Trabandt a Harald Uhlig (How Far are We from the Slippery Slope? The Laffer Curve Revisited [pdf]). V něm pracují s americkou a evropskými ekonomikami a ukazují, že jak sazby daně ze mzdy tak i daně na kapitál leží vesměs na levé straně Lafferovy křivky, i když v některých případech (třeba daně na kapitál v evropských zemích) poměrně blízko vrcholu. Empirické "důkazy" pro Českou republiku, podle kterých se česká daňová soustava nachází nebo nacházela na té špatné straně Lafferovy křivky, jsou metodologicky tak pofidérní, že je lze v podstatě zahodit do koše.

Stravenkový systém je v podstatě stejný experiment jako (selektivní) snížení daně, s jednou velkou nevýhodou - je administrativně velmi nákladný. Pokud tedy stravenky zvyšují příjmy státního rozpočtu i po započtení všech nákladů, musí samotné administrativně levné snížení daně způsobovat rozpočtový zázrak.

Pochopitelně realita bude daleko horší, stejně jako v situaci, kdy se detailně podíváme na rozpočtové dopady šrotovného. Ačkoliv toto je jen spekulace (protože k číslům v Hospodářských novinách chybí jakákoliv metodologie), nebude zřejmě do čísel započítána skutečnost, že řada lidí, kteří stravenkami platí, by si oběd v restauraci koupili i bez stravenek. Stejně tak není započítáno to, že lidé, kteří utratí peníze za oběd se stravenkou, si nemohou koupit něco jiného, za co by DPH rovněž museli zaplatit.

Nízké a nedistortivní daně jsou ekonomicky přínosné. Ovšem ekonomické efektivity nedosáhneme vytvářením administrativně drahých opatření zvýhodňujících jednu skupinu podnikatelů. A už vůbec bychom si neměli nalhávat, že systém jako stravenkové kupóny zvyšuje příjmy státního rozpočtu. Nezvyšuje.

5 komentářů:

  1. Například já dostávám za 24 Kč stravenku v nominální hodnotě 90 Kč. S touto stravenkou jdu do restaurace, kde ji celou proměním v oběd, někdy do 20 korun připlatím.
    Nebudu-li tuto stravenku dostávat, nebudu ochoten utratit za oběd 90-110 Kč, ale nadále se budu snažit stravovat v dosavadní ceně 24 až 44 Kč. Tedy nepůjdu do restaurace, ale koupím si v bufetu trochu vlašáku nebo v sámošce 10 dkg sýra nebo salámu a dva rohlíky... eventuelně si budu nosit svačiny z domova.
    Nebudu sám, kdo to tak udělá. Rozhodně nebudu sám.
    Denně tedy koupím a spotřebuji nejen já jídlo podstatně levnější a tedy zaplatím nejen já podstatně menší DPH.
    Některé restaurace kvůli tomu zkrachují a jejich personál příjde o práci a někteří z těchto lidí se stanou dlouhodobou zátěží systému pomoci nezaměstnaným.
    Nejen já, ale i spousta dalších lidí bude mít poněkud horší stravování. U některých se to může projevit zhoršením zdravotního stavu (a tedy i zvýšením zátěže zdravotního systému).

    Pod čarou:
    Zmenšení počtu restaurací se může mírně leč přeci promítnout i do turistické atraktivity, což by opět mohlo přinést státnímu rozpočtu ztrátu, ale hlavně ztrátu podnikatelům v oboru cestovního ruchu.

    OdpovědětVymazat
  2. To Milan)
    Priznam se, ze jestli \"dostavate\" 90Kc stravenky, tak nejste zadny delnik a zrovna u Vas bych si na 90% tipnul, ze si koupite obed velmi podobne kvality jako dosud. Obzvlaste Vam neverim, ze prejdete dlouhodobe z obeda na rohliky s vlasakem. :-) Ale je to samozrejme spekulace - ja se domnivam, ze _vetsina_ lidi zustane u jidla podobne kvality a ceny.

    Do stravenek podrobne nevidim - co vsechno plati/odpocitava zamestnavatel atp. Mozna se pletu ale v kazdem pripade mi to prijde jako podpora od statu pro jedno odvetvi, coz se mi z principu nelibi (i kdyz osobne mam 80Kc stravenky uplne \"zadarmo\" a tak jejich ztratu urcite pocitim).

    Nehodlam se hadat (nemam na to znalosti), jestli stravenky zvysuji prijmy statu nebo ne, ale jestli ano, tak urcite existuje dalsich 1000 odvetvi, kde by to fungovalo podobne. Potom je to diskriminace ostatnich odvetvi a je politicka otazka, jestli jen stravovani v teto forme ma uzivat teto vysady. Ja si myslim, ze ne a melo by se tedy zrusit. A nebo to tak neni, stravenky nezvysuji prijmy statu a jsou to ciste vyhozene penize a melo by se to zrusit taky.

    Stat se mnou ocividne nesouhlasi nebot zatim stravovani preferuje (mimojine i snizenou sazbou DPH), ale podle me, by se toho moc nezmenilo, i kdybychom meli jen jednu sazbu - ekonomika se chvili zahoupe, trochu se pohnou ceny i platy a usadi se trochu jinde.

    Celkove jsem tedy pro zruseni stravenek. Neni to pro me stejna situace jako s bankama, kde souhlasim, ze vetsi regulace je nutna, kdyz vidime, jak jsou \"neschopne\" a dokazi polozit svym nevhodnym chovanim i ostatni odvetvi.

    Jak se vlastne pinus stavi k vetsi regulaci bankovnictvi? Me prijde, ze u bank ciste selhal zakladni faktor, ze jedinec se snazi maximalizovat svuj zisk - banky sice chtely, ale bud to delaly blbe, nebo system byl tak slozity, ze to proste neslo.

    OdpovědětVymazat
  3. 1) Bohuzel zapominate na to, ze zbytek do 90 korun ceny one stravenky (plus dalsi poplatky stravenkovym firmam) hradi zamestnavatel. A krome one danove vyhody (kdy je zhruba 50 korun z ceny stravenky danove uznatelny naklad, ze ktereho se nemusi platit dan z prijmu) je zamestnavateli jedno, jestli vam vyplati mzdu ve stravenkach nebo v penezich. Zkratka zapominate na to, ze zamestnavatel bere vasi celkovou mzdu jako stravenky + penize, a stravenky vam uz zkratka strhnul ze mzdy. Zamestnavatele nezajima, kolik vam vyplati v hotovosti, ale celkove naklady na zamestnance.

    Kdyby stravenky nebyly, tak vam bude zamestnavatel misto prispevku na stravenky vyplacet penize. Nebude to plny doplatek, ktery hradi nyni, protoze cast padne na danove odvody (tak jak je to v pripade vasi hotovostni mzdy), ale bude to stale vetsi cast.

    Cely system funguje, protoze soucet
    a) poplatku odvadenych stravenkove firme plus
    b) administrativnich nakladu firem na zpracovani stravenek
    c) nakladu na strane zamestnancu, kteri jsou omezeni limitovanou smenitelnosti stravenek, takze jsou castecne nuceni spotrebovavat to, co zase az tak nechteji
    je NIZSI nez uspora na dani. Cely system ale neprodukuje prakticky zadnou ekonomickou hodnotu, takze je to cista ekonomicka ztrata, ktera se rozdeli prevazne mezi ty, kteri stravenky nepouzivaji (a tech je stale vetsina). Stat zkratka musi dan vybrat jinde.

    Je zajimave, jak se na tyto \"skryte\" naklady na stranach firem zapomina. Z ekonomickeho hlediska je ale jedno, jak si firma a zamestnanec naklady na stravenku rozdeli. Je to stejne jako byvalo fiktivni deleni dane z prijmu na cast placenou zamestnavatelem a cast placenou zamestnancem, ktere \"skryvalo\" cast danove zateze, takze ji lide nevideli na vyplatni pasce.

    2) Samozrejme, ze pokud budete mit misto stravenky hotovost, muzete se rozhodnout nejit do restaurace, ale koupit si radeji rohlik a vlasak za 25 Kc a zbytek utratit za neco jineho. Pokud to tak je, tak je to jen ukazkou, jak z vas omezena smenitelnost stravenek za zbozi dela rukojmi restauraci (protoze vase optimalni chovani je jine). Ano, mozna vase zmena chovani pripravi o praci cisnika v restauraci, ale misto toho zamestnate treba uvadece do kina nebo treba delnika na pasu, az si za penize koupite neco jineho. Ale to je naprosto prirozene, restaurace nejsou zadnym specifickym odvetvim.

    OdpovědětVymazat
  4. Ona cisla vychazi ze studie, kterou si nechala vypracovat Asociace provozovatelu stravenkovych systemu. K dispozici zde:
    http://www.apss.cz...i_rozpocet.pdf
    K pouzite metodice by clovek mohl mit, velmi mirne receno, vyhrady, ale je to jedina detailni studie na toto tema, tak to media budou nekriticky prijimat a nekriticky omilat... Chtelo by to alternativu....

    OdpovědětVymazat
  5. Libore, diky! Detailni ta studie je a vyhrady je skutecne mirne slovo. Proletl jsem to (144 stran neni v mych silach ted precist), a ani nevim, kde bych mel zacit.

    Vyborne jsou ty anonymni internetove dotazniky, kontrolovane pouze podle IP adresy. Ach jo. Detailni diskuse R^2 koeficientu u regrese na trech pozorovanich je legracni.

    Cast penez usetrenych odbouranim stravenkovych systemu se vypari. Napriklad ztracene odvody ze zisku stravenkovych spolecnosti se neprojevi zvysenim zisku nekoho jineho. Lide, kteri ztrati praci v pohostinstvi, ji nenajdou jinde. atd. atd. atd.. Nechci davat za vsechna tato tvrzeni ruku do ohne, protoze tabulky ve studii jsou opravdu neprehledne, ale takto to na me pusobi (na detailnejsi analyzu by bylo zapotrebi vice casu). Je skoda, ze zatimco se detailne venuji fiskalnim prinosum stravenkoveho systemu, fiskalni ztraty ponekud odbyvaji.

    Jedna vec je ale zajimava: Dejme tomu, ze vysledky studie jsou skutecne spravne. Velka cast fiskalniho dopadu je ve studii generovana tim, ze misto utraty v restauracich, kde se plati 19% dan, se predpoklada, ze si budou lide kupovat jidlo zatizene 9% dani. Pokud si tedy restaurace prosadi snizenou sazbu DPH, pak fiskalni argument stravenkoveho systemu kompletne pada i podle teto studie.

    Co se tyce alternativy: Co dela IDEA?

    OdpovědětVymazat