pondělí 31. ledna 2011

Ekonomické bubliny


Hospodářské noviny mě požádaly o odpovědi na otázky týkající se vzniku a chování ekonomických bublin. Nakonec z odpovědí použily jen malou část, takže tady jsou odpovědi v původním znění (bez titulků). Na velmi podobné otázky odpovídal i Miroslav Zajíček.

Z vyznění publikovaného článku a mých odpovědí je patrné, že existuje významový rozdíl v tom, jak média a ekonomové chápou pojem ekonomická bublina. V ekonomii je pojem ekonomická bublina jasně vymezen (viz níže), zatímco publikovaný článek chápe tento pojem šířeji, takže za bublinu označí i mnohé jiné cenové výkyvy.

A teď už k vlastním otázkám:

pátek 28. ledna 2011

Diskontujete?


Diskontování budoucnosti dnes chápeme jako zcela přirozenou součást ekonomického uvažování. Ale ne vždy tomu tak bylo:

Ceny kakaa a spekulanti na derivátových trzích


Stížnosti na to, jak spekulanti zvyšují ceny potravin na světových trzích, mi připomněly, abych se podíval na jednu starší záležitost.

Pamatujete si, jak loni proběhla novinami zpráva o Anthony Wardovi, spoluzakladateli investiční firmy Armajaro, který skoupil futures na kakao za 20 miliard korun (658 milionů liber)? Prý se jednalo o téměř veškeré kakao v Evropě, šlo o největší nákup za posledních 14 let, měly vzrůst ceny čokolády, a tak dále.

Tak masivní nákup se zcela jistě musel projevit dramatickým výkyvem cen, že?

neděle 16. ledna 2011

Hospodářský růst Česko(slovenska) a západní Evropy ve 20.století


Zajímavou interpretaci makroekonomického vývoje České republiky nastiňuje Jiří Dolejš. Protože jsme v předchozím příspěvku použili data z Maddisonovy databáze pro porovnání Dánska a Československa, resp. České republiky, není nic snažšího než použít stejnou databázi na to, abychom se podívali na oprávněnost Dolejšových výroků. Podobné výroky jako ty jeho se totiž objevují poměrně často, takže stojí za to v nich udělat pořádek.

Za zmínku zejména dvě tvrzení:

Období 1990-1993 bylo z růstového pohledu etapou deprese. Působil zejm. start tvrdých reforem. Výsledný postup přijal parlament v září 1990. Zvítězila razantnější verze Václava Klause oproti té postupnější, která chtěla dávkovat změny „step by step“. a v pevnějším právním rámci.

O pevnějším právním rámci není pochyb, ten bychom chtěli vždy. Ale se zbytkem nelze souhlasit, alespoň ne v okamžiku, kdy Českou republiku porovnáme s ostatními zeměmi. K tomu se ale dostaneme, nejprve druhý citát (zvýraznění přidáno):

O následujícím období 1999-2003 se dá hovořit jako období mírné expanze. V období 2004-2008 dokázala ČR i vzhledem ke globálnímu oživení udržet solidní tempa hospodářského růstu. ... Jak se pak ukázalo, ani toto vzepjetí hospodářského růstu bohužel nestačilo k výraznějšímu uzavírání mezery v ekonomické úrovni vůči nejvyspělejším zemím a k výraznějšímu postupu reálné konvergence.

Označení solidní tempo je samozřejmě subjektivní, takže na něj má autor právo. Pak ale říká, že v průběhu socialistického experimentu nebyl hospodářský vývoj, měřený růstem HDP, nikdy ani solidní. Druhé zvýrazněné tvrzení už je prostá lež: Nikdy v minulosti neexistovalo desetiletí, kdy by Česká republika nebo Československo doháněly západní svět rychleji, než tomu bylo v posledních deseti letech. To si ukážeme na sérii grafů, z nichž ten poslední má zřejmě největší vypovídací sílu, ale k němuž potřebujeme i grafy předchozí, abychom dokázali, že jsme ten poslední graf nevytvořili cílenou manipulací dat.

Hospodářský růst, Česko a Dánsko


Neuvěřitelné ekvilibristiky s čísly se dopustil na serveru Vaše věc Jiří Řezník. Ve svém příspěvku se snaží ukázat, jak dobře si vedlo socialistické Československo v porovnání se západním světem. Pro srovnání si vybírá Dánsko - nemůžu posoudit, proč si vybral právě Dánsko, ale k širšímu srovnání se dostaneme částečně zde, a pak někdy jindy.

Hospodářský růst socialistických zemí je jen obtížně měřitelný. Jednou z oprávněných kritik hrubého domácího produktu jako měřítka ekonomického výkonu je, že je ekonomicky smysluplný, pouze pokud sčítáme hodnotu výrobků oceněných v tržních cenách. V plánované ekonomice s administrativními cenami to je samozřejmě poněkud problematické, ale dejme tomu, že máme data, která se s tímto problémem dokážou vyrovnat.

Pokud nějaká srovnatelná data existují, pak jsou to zřejmě data z projektu Anguse Maddisona (kterým se dnes neřekne jinak než Maddisonova data). Angus Maddison se snažil vytvořit konzistentní dlouhodobé časové řady HDP a populace pro široké spektrum zemí a ačkoliv loni zemřel, projekt dále pokračuje.

středa 12. ledna 2011

Slovensko a 35-hodinový pracovní týden?


Slovenské odborové svazy chtějí vyhlásit referendum, ve kterém by občané mimo jiné odpovídali na otázku:

Súhlasíte, aby pracovný čas zamestnanca bez zníženia mzdy bol zákonom stanovený maximálne na 35 hodín týždenne?

Zní to skoro jako ekonomické perpetuum mobile - méně práce za stejnou odměnu. Odboráři navíc argumentují, že zkrácení pracovní doby povede ke snížení nezaměstnanosti. Kdo by odpověděl ne?

Odpověď je samozřejmě mnohem komplikovanější.

neděle 9. ledna 2011

Lékařské výpovědi podruhé


Anonymní přispěvatel zanechal pod mým předchozím komentářem sérii otázek, které stojí za to zodpovědět - mimo jiné proto, že někdo vložil odkaz na tento článek na facebookovou stránku Děkujeme, odcházíme.

Otázky je zároveň dobré zodpovědět, aby se vyjasnily některé aspekty, které možná z předchozího příspěvku nebyly zřejmé. Ale než se k otázkám dostaneme, stojí za to uvést několik poznámek.

pátek 7. ledna 2011

Rozdělení Chicaga podle barev pleti


Následující mapu vytvořil Bill Rankin z Radical Cartography. Jednotlivé barvy znázorňují obyvatelstvo podle barvy pleti (každá tečka představuje deset domácností). I bez jakéhokoliv podkladu jsou jednotlivé chicagské čtvrti jasně patrné. My bydlíme v malém ružovém fleku na břehu jezera uprostřed modré plochy.

Kuriózní je, že v řadě případů je národnostní rozdělení přesně kopíruje hranice jednotlivých obvodů i v místech, kde neexistuje žádný geografický předěl, a jedná se o pouhé administrativní vymezení. Zatímco sever Chicaga je pestře smíšený (viditelné zejména na detailní mapě), tak jih je rozdělený. Příčinou segregace však není ani tak samotná barva pleti jako spíš příjem.

úterý 4. ledna 2011

Dlouhověkost ekonomů


Gary Becker před Vánocemi oslavil osmdesátiny a jeho práci krátce připomněl na Leblogu Libor Dušek. Jak Libor poznamenal, Gary Becker se i v osmdesáti letech aktivně podílí na seminářích a výuce, velmi mnoho cestuje a přednáší po světě a o víkendu pravidelně tráví buď sobotní nebo nedělní odpoledne na katedře prací (to je čas, kdy ho alespoň nikdo neruší). Pro zájemce je k dispozici The Becker-Posner blog, který Becker píše s Richardem Posnerem.

pondělí 3. ledna 2011

Měna krytá sběratelskou hodnotou


Většina současných měn není přímo krytých konkrétní hmotnou hodnotou - jejich hodnota spočívá na důvěře, že bankovky a mince bude možné vyměnit za hmotné statky i v budoucnosti. Občas se však vyskytne výjimka.

Svým způsobem nyní dosáhlo takového výjimečného postavení i Zimbabwe. Tento ráj na zemi, kde nejprve vyhnali vykořisťovatelské farmáře, aby nastolili efektivní hospodaření založené na zaměstnaneckém vlastnictví f(a/i)rem, a následně moudře vložili monetární politiku do rukou revolučního zachránce, dokázal něco, o čem řada jiných zemí jen sní.

neděle 2. ledna 2011

Solární elektrárny: 1650 MWp do konce roku? To došly panely?


Hospodářské noviny před Novým rokem přinesly článek o tom, jak se investoři do solárních elektráren snaží (z pochopitelných důvodů) dokončit všechny své projekty do konce roku. V článku přitom uvedly seznam deseti největších elektráren dokončených do konce roku 2010 a odhad celkového nainstalovaného výkonu.

V desítce největších elektráren jich bude šest spuštěných v prosinci 2010. Jen těchto šest elektráren bude mít souhrnný výkon přibližně 90 MWp.

Co je však zvláštní, je odhad Hospodářských novin, podle něhož budou do konce roku v provozu (tedy alespoň s platným povolením) solární elektrárny s celkovým nainstalovaným výkonem 1650 MWp. Ve světle ostatních údajů se toto číslo zdá velmi malé.

sobota 1. ledna 2011

Lékařské výpovědi, subgame perfection a bank runs


Téměř čtyři tisíce lékařů podaly ke konci prosince výpovědi. Od 1. března tak nemusí nastoupit do práce. Odhlédněme od všech morálních aspektů ohledně výše lékařských platů. Je strategie lékařů racionální?

Stát je na trhu práce části lékařských profesí poměrně silným monopsonistou, a tak se lékaři odhodali k poměrně razantnímu kroku a na straně nabídky vytvořili silný oligopol: společně podali hromadné výpovědi. Spustili tak dynamickou hru, kde na jedné straně stojí oni a na druhé straně stojí stát (tedy vláda a veřejná zdravotnická zařízení).

Ideálním prostředkem k analýze toho, kam tato hra může dospět, je koncept rovnováhy v podhrách (subgame perfect equilibrium). Každý krok, který dnes hráči provedou, vede k nové situaci zítra, ve které se hráči opět mohou rozhodnout, co udělají.